Στης εκκλησιάς μας την αυλή μια βαγιά είναι ριζωμένη παράγγειλα μ’ ένα πουλί την αυγή να με προσμένει στα γιορτινά ντυμένη. Ω, καλή μου Παναγιά φύλαξέ μου τη βαγιά. Στη μακρινή την ξενιτιά μια καρδιά είναι ξεχασμένη παράγγειλα με τον νοτιά Κυριακή να με προσμένει στα νυφικά ντυμένη. Παναγιά μου Παναγιά φύλα την σαν την βαγιά. * [Όλα τα τραγούδια page 24]
Na nádvoří našeho kostela zakořeněná je jedna větev1 poslal jsem zprávu po ptáku ať čeká mě za svítání oděna ve slavnostní šaty.
Ó šlechetná má Matko Boží ochraňuj mi mou větev.
Ve vzdálené cizině srdce je zapomenuto poslal jsem zprávu po jižním větru ať čeká mě v neděli oděna ve svatební šaty.
Matko Boží, má Matko Boží chraň ji jako tu větev.
Matouš Dvořák, Masaryk University, Czech Republic
1. Βαγιά—větev palmy, vavřínu, myrty, rozmarýnu nebo levandule.